Osobní bankrot

Způsoby oddlužení

Oddlužení se provede buď zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře. O tom, který způsobu oddlužení se použije hlasují nezajištění věřitelé, kteří včas přihlásili svou pohledávku. Neshodnou-li se, pak rozhodne o způsobu oddlužení soud.

Zpeněžení majetkové podstaty - jednorázové vyrovnání

Zjednodušeně je možné říct, že dojde k prodeji dosavadního majetku dlužníka a nebude už postihován později získaný příjem (majetek).

Zpeněžením majetkové podstaty dlužnika dochází k uspokojení věřitelů formou jednorázového prodeje majetku dlužníka a rozdělení výnosu z tohoto prodeje mezi věřitele. Tento způsob oddlužení se podobá zpeněžení majetkové podstaty v konkursu. Zákon ve vztahu k tomuto způsobu oddlužení přímo odkazuje na použití ustanovení insolvenčního zákona o konkurzu. Na rozdíl od konkurzu se do majetkové podstaty nezahrnuje majetek, ktery dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení, to je po zveřejnění rozhodnutí o schválení oddlužení v insolvenčním rejstříku. Na tento majetek se nevztahují ani dispoziční omezení v rámci insolvenčního řízení. Věřitelé se tak budou uspokojovat poze z majetku nabytého dlužníkem před zveřejněním rozhodnutí o schválení oddlužení v insolvenčním rejstříku. Po zpeněžení takového majetku se dále bude postupovat podle ustanovení insolvenčního zákona o konečné zprávě a rozvrhu v konkurzu.

Oddlužení plněním splátkového kalendáře

Při oddluženi plněním splátkového kalendáře musí dlužník 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku, kterou by bylo možno srazit při exekuci vymáháním přednostních pohledávek.

Nezajištění věřitelé jsou uspokojování poměrně. Dlužník má po dobu plnění splátkového kalendáře, kromě povinnosti pravidelně odvádět příjmy ve stanoveném rozsahu nezajištěných věřítelům, zejména· povinnost vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost, aktivně usilovat o zajištění příjmu, je-li nezaměstnaný, příjmy nezatajovat a řádně o příjmech a dalších rozhodných skutečnostech informovat insolvenční soud, insolvenčního správce a věřitele.

Příjmem dlužníka se nerozumí jen příjem, který mu plyne z pravidelné výdělečné činnosti, ale i příjmy mimořádné, kterými jsou mimo jiné hodnoty spočívající v přijatých darech a dědictví. Tyto hodnoty je dlužník povinen zpeněžit a získané. prostředky použit na úhradu věřitelům jako mimořádnou splátku. Dlužníkovi je zakázáno některé z věřitelů neoprávněně zvýhodňovat a brát na sebe závazky, které nebude schopen v době jejich splatnosti splnit.

Nezajištění věřitelé jsou v rámci tohoto způsobu oddlužení uspokojováni výlučně z příjmů. Dlužníka. Dlužník není omezený v dispozičních právech k věcem, které náležejí do majetkové podstaty, s výjimkou majetku sloužícího k zajištění přihlášených pohledávek. Tyto věci budou v rámci insolvenčního řízení správcem zpeněženy, z výtěžku jejich prodeje dojde k uspokojení zajištěných věřitelů obdobně jako v konkurzu. Kromě zpeněžení zajištěním přísluší správci při tomto způsobu oddlužení výkon dohledu nad dodržováním povinností dlužníka.